Bosý příběh

Tureckem do Gruzie

Den 27.





Dneska jsem si to dal na pohodičku. Po vydatné snídani jsem za chvíli obědval, pak si dal čaj s bagristama. To tedy částečně beru jako kompenzaci za procházení staveništěm a tunou prachu po každém autě. No a pak šup do města, tam pauza v oáze cami na čipsy a fantu. Vzhledem k tomu, že jsou teď vážně krásné dny, tak ta odpolední pauza, z té se nechce stejně jako ráno ze spacáku. Stále si říkám, že další ráno už to vytáhnu třeba o půl hodinky, ale spíš to snižuju jen o minuty. Už jsem si na to všechno asi dost zvykl, takže už to nevnímám tak, že jsem unavený a že se potřebuju dospat. Prostě je to normální den:)

K odpolednímu servisu se v pořádnému kopci přidali dva staroušci a nafasovali mě buchtou. Tipuji, že ji nepekli pro mě, ale mám jí celou, takže někdo solidně utřel... mě se hodila a nebýt mého rozmazlování se čipsy, mohl to být další den s kompletním servisem. Ale i tak se to dá započítat, buchta mi totiž vykreje i podstatný kus zítřka.

Mimochodem tu v kopcích končí asfaltka a dál vede jen nějaká cesta pro pěší lesem. A když člověk vchází do nějaké slepé cesty, doprovází to dvě věci. Místní se víc ptají a pak se vás snaží odradit, protože musíte jít špatně. V mém případě je podvečer a k tomu všemu jdu do pořádného kopce. Takže místní se dušují, že dál cesta nevede. Já pantomimou ukazuji, že pro auta ne, ale že já jsem jen prostý člověk s batohem o velikosti malého auta. V předposlední vesnici potkávám člověka, který umí anglicky. Shodou okolnosti psi vědí, kdy si vybrat vhodný okamžik pro to na vás být nevrlí a tak směřuji špatným směrem, abych si to ověřil až se pes trochu uklidní. Chlapík na mě, že jdu špatně a když mu řeknu, že mám mapu, tak že tam musí být chyba, že tam žádná další cesta není, že tu to končí. Aha...tak dobrý, tohle jsme vysvětlili hned, jak jsme se dostali k tomu, že tam teda ještě jedna vesnice je. Ale pes mi zkazil reputaci, teď si po metru v jiném směru myslí, že tam netrefím. Ostatně, jak kecáme dál, tak říká, že to pro mě bude hodně těžké. Pak zjišťuje, že jsem připraven spát venku a to říká, že za tou další vesnicí bych neměl, ale že mě ujišťuje, že tu nejsou žádní tygři. A-ha...tygři...ale medvědi, za ty už se nezaručuje:D Ještě ověřuji, že ani pro vlky tu kvůli mnoho psům místo není a jdu radši dál. Na to, abych se mohl těšit na zítřek mám celou možná bezesnou noc venku:D

Jediné štěstí, že při pár dalších dotazech jsem zcela zratil víru v kvalitu jeho angličtiny.