Bosý příběh

Tureckem do Gruzie

Den 34.

Některé dny jsou prostě rušnější. Jako dnešek. Vstal jsem si tak akorát, abych stihl třicítku zcela s přehledem. Jenže páni četníci, kteří jeli kolem si řekli, že si mě prověří. Pas v pořádku, vše bez problémů a že mě vezmou do Amasry...neee, když mě tam vezmou, tak mi ukradnou fakt pěkný kus cesty. Tak jsem se jim snažil vysvětlit, že chci jít. Volil vysvětlení toho, co chci místo říkání toho co nechci. Natolik jsem si zase nebyl jistý, v čem všem a od čeho všeho mi chtějí pomoct. Tak mě vzali do deset kiláků vzdáleného městečka. Super, tak se tam celá stanice koukla na můj pas a já si mezitím popíjel jeden čaj za druhým a konverzoval s každým, kdo si přišel pokecat. Nakonec tam přišel jeden super chlapík, který mi vyjmenoval snad všechny české fotbalisty a vůbec měl přehled, tak jsme si dobře pokecali. I o holkách. Na to, že je tu porno blokováno tu podezřele hodně lidí zná rychlý prachy. A nejsrandovnější je, jak potají a s jakou radostí mi to tu říkají, když dojde i na holky. Beztak ti kucí maj rádi to samý jak v čechách, jen to tady maj trošku víc komplikovaný. A spoustě lidí to taky nevyhovuje. Ale bylo mi vysvetleno, proč ženy vůbec nekomunikují. Tady je prostě zvykem, že ženy a muži žijí oddělený život. Na ulici spolu nekomunikují, nezdraví se a vůbec je to takhle v pořádku. Holt je to tak. Ne každému to vyhovuje, ale to je jako u nás se Zemanem. A taky je to naše domácí věc a rozhodně by se nikomu nelíbilo, kdyby se nějaký Turek zastával jedné skupiny, protože na to má názor. A tak si nechávám svůj názor pro sebe a nechávám tureckou politiku Turkům. Mám tu své oblíbence i neoblíbence, ale vůbec to není moje věc vyjadřovat podporu něčemu, do čeho mi nic není.

A po informační vsuvce jsem se rozloučil a vzhledem k tomu, že jsem jim vysvětlil, že mi nemusí platit bus do Amasry, že fakt chci jít pěšky jsem šel na stopa. Vrátit se, jak jinak. Ehm, no, tak jo. Ještě, že neumím tak dobře Turecky, abych tohle musel vysvětlovat ridici. Stačilo, že jsem ukázal, kde chci vyhodit. Jasně...uprostřed cesty mezi městy, kde nic tu nic, on si vystoupí a jde zpět, odkud přijel...

Největší bžunda pro mě byla, když mi zastavilo další auto, které jelo za námi. Imám z vesnice, kde mě včera přecpali k prasknutí a dokonce mi chtěl koupit boty. Ještě, že už jsem šel pár kroků svým směrem a tak stačilo jen vysvětlit, kde jsem spal. Muset jemu vysvětlovat, proč mě veze opačným směrem, než chci jít...na to by mi i čeština byla malá.

No a dál. Potkal jsem psa sebevraha. Z ničeho nic na mě začal zběsile nabíhat a dostal se do zakázané vzdálenosti, kde už začínám reagovat. Vyhnal jsem ho dvakrát, ale vypadalo to, že bude bit. Nevím, co mu hráblo. On si asi nebyl vědom, že pokud pes není do pasu velký, že ho vůbec neberu jako vhodného soupeře a že o něj klidně zlomím hůl. Asi nějaký místní cvok. Už jsem ztratil reflex setkání se psi točit a i tenhle cvok po třetím naběhnutí přestal s nejhorším. A tak ani tentokrát nemám video, kde je vidět pes, který pouští hrůzu. Kdyžtak ke konci Turecka nějakého většího vyprovokuju, to video prostě chci:D

A dnes zase pětihvězdičkový asfalt. A zvlášť na krajnici, kde mě auta nutí zůstat. Tady bych všechno cítil i přes troje svoje boty. Měl jsem jen jedny, tak nezbývalo, než se kousnout. A do toho druhá kontrola. Zjistil jsem, že je v Turecku vícero jednotek. Tak nejdřív je tu policie. Ti jsou ti vážní a vůbec se moc nesmějí. Pak je tu Jandarma. Četníci, vlastně je to armádní složka (myslím - wiki Turecko nemá rádo stejně jako porno) a jsou především po vesnicích. A ti mají ještě složku v civilu. Ti také provádějí kontroly a dnes se rozhodli,že mě s tím seznámí. Jandarma jsou ovšem velmi často milí. Také základ jejich názvu znamená pomáhat. A s nimi já se bavím rád. Vlastně pokaždé se něčemu zasmějí a nechají mě mluvit pro pobavení. Takže jejich kontroly jsou vlastně to samé jako rozhovor s kdekým jiným, jen ukazuju navíc i pas.

A poslední dnešní zážitek? Od cami si mě odvedl jeden dobrý chlapík k sobě domů, kde se právě chystala večeře. A jaká. Aj dezert byl. A tak jsem strávil pěknou hodinku s celou jeho rodinou a víc už se toho do dnešního dne prostě nevešlo. A tak si na poslední chvilku se světlem hledám nocleh. Nacházím opuštěný pozemek s opuštěným baráčkem. To vypadá na klidnou noc. Copak mě vyvede z omylu dnes?:D