Bosý příběh

Tureckem do Gruzie

Den 69.



Dnešní den bude zase bez fotek a tentokrát už nebudu mít šanci je doplnit zpětně. Stejně jich za dnešek moc nebylo. Jak už víte, kamera mi už nepatří. Rozhodla se změnit majitele. Nebo lépe, její nový majitel se rozhodl, že se o ní postará lépe.

Do Chiatury jsem se rozhodl podívat s Rhysem (můj anglický kamarád na kole) a vzhledem k tomu, že teď je to on, kdo je výrazně pomalejší, rozhodl jsem se, že perfektní slunečný den strávím někde u vody. Našel jsem vážně super místo. Fotka by to popsala líp...prostě super řeka, most, skály i jeskyně. Jsem tam byl brzo dopoledne a tak jsem si říkal, že hned jak odejdou rybáři, bude to dokonalé tiché místo pro relax v přírodě. No tak rybáře vystřídali tuny lidí, protože jsem samozřejmě nebyl jediný, kdo tohle místo objevil a z místa mého odpočinku se tak trochu stal akvapark. Z mostu je super skákat, tak celý den tam taky někdo skákal. Asi jsem měl oželet dokonalost a najít si nějakou malou říčku, jejíž kouzlo dovedu ocenit jen já. Ale rozhodl jsem se zůstat. Trochu jsem se připekl, když mi uhnul stín, ale jinak dobrý. No a večer jdu stáhnout těch pár fotek a napsat něco stručnýho a kamera nikde.

Jen kamera, nic jinýho. Někdo ji evidentně viděl, jak se s ní dobře dělají videa ve vodě a zatoužil ji mít pro sebe, tak když šel kolem mých věci, tak si jí našel.

A tak skončil báječný den spolu s možností sdílet vám vizuální obsah. Leda bych vám to tu na mobilu kreslil:D