Bosý příběh

Tureckem do Gruzie

Houby sbohem!

Jsem se pěkně rozloučil... už si říkal, že teď je to dobrý, že stejně už nemám co sdělit a čím to dokreslit... a ono houby. Ono se místo toho dozvím mnoho podstatného. První novinka, že je nejeden člověk, kterému by chybělo právě psaní. Věřte, že já žil v tom dojmu, že je to jen takový bonus k fotkám a že to hlavní jsou právě fotky a videa. Evidentně bylo hlavní všechno:D

Dál tu je pak to, že se toho stále ještě dost děje a třeba dnešek jsem celý strávil s policisty a k dokonalosti chyběla jen kamera, která by doplnila selfie, kdy vystrkuju...hlavu...z policejního auta a jsem si jistý, že bych je přemluvil i k fotce, kde mi v autě míří k hlavě pistolí (soudě podle toho, že po vydání zásobníku s ní dělali sami ptákoviny). Jen na video jak jezdí policisté v civilu bych si asi stejně netroufl. Ne po tom, co řval na auto, které udělalo jen jednu malou blbost. No a o tomhle nenapsat? Hej, kdo jsem... to by mě sežralo zevnitř:D Tak zase zítra, jo?

Takže možná jen trochu změním styl dávkování, nebo jen nadpisy:D Ale dokud se bude něco dít, tak budem asi dál nerozlučná dvojka. Je tu totiž jedna speciální věc. To, jak procházím mezi speciálními lidmi taky ukazuje na to, že tu procházím se speciálními lidmi. A tak se setkávám v Gruzii s novým druhem pohostinnosti. S tou Českou a není o nic lehčí ji přijmout i s mými zkušenostmi v tomto oboru. Někteří z vás si možná ani neuvědomujete, jak důležité věci děláte. Ale to je vám podobné s lidmi na mé cestě. Ti taky někdy skoro ani nechápali proč děkuju:)

Ale čím míň jazyka, tím víc si člověk všímá gest. Třeba při mém poděkování jen hlavou naznačili "ale prosimtě" a následně k tomu přidali gesto poklepání pravé ruky na levou část hrudi. Čímž vlastně oni poděkovali mě. Občas mi chybí jazykové schopnosti a tak si toto gesto půjčuji a mohu říct, že spolu s mírným skloněním zraku i hlavy je to asi nejvhodnější vyjádření díku, které znám.

Zvláštní o co všechno se člověk mnohdy připraví tím, že něco řekne. Neexistuje něco jako mezinárodní den ticha? Bych si ho někdy zkusil a věřím, že bych z toho nebyl nadšený jen já:D