Bosý příběh

Tureckem do Gruzie

Souhrnné postřehy

Turci (především ti v kamionu) řídí zásadně jednou rukou. Druhou telefonují, zapalují cigaretu, jí, hostí spolucestující. Dokonce mě vezl jeden se zlomenou pravačkou. Žádná změna, žádný stres.

Neser psa za plotem. Turecký plot má vždy díru, kudy proleze i tele.

Když močíš u plotu, pořádně se rozhlédni, zda za ním není pes. Ušetříš tím mokro na kalhotách až po tobě vyjede.

Když jdeš spát, zajisti si pořádně jídlo v batohu. Kočka se za buřtem pokouše i igelitkou. Chleba ti nechá.

Chodit po dálnici je bezpečné. Tam si stačí hlídat jeden směr. Na běžné silnici se nejblíž dostane auto, které právě předjíždí ve směru, kterým jdeš.

Kamion zase zatroubil těsně vedle mě. Ok, to se dá pochopit. No co, tak mu to prominu. Mě pozdravil mávnutím na poslední chvíli, tak chtěl pozdravit ještě pořádně po chlapsku.

Hned za ním jede další a udělá to samý: "děte už do...Gruzie...a voba...si snad kurňa děláte všichni srandu, ne? Hovadááá..."

A pět minut potom jsem na truc nepozdravil nikoho!